Přinášíme vám sérii rozhovorů s našimi kolegy. V rozhovoru se jich budeme ptát na různé otázky, přičemž vám je blíže představíme.
Vztah s rodinou mám řekněme nestandardní. Otec byl jak já říkám na dovolené a matka se na mě vykašlala když mi bylo patnáct.
Tvrdý život ale o to víc si vážím každého přítele který je fakt REAL a to je moje rodina.
Práce samotná mě naplňuje. Je to životní styl mnohem víc něž práce. Je úžasný pocit když klienti odchází nadšení, fotí se a nevěří vlastním očím. To je to hlavní proč to dělám. Ta radost.
Stres přijde ve chvíli kdy nestíhám a mám ještě neúnosné zpoždění. Řekněme maximálně 10 minut, potom už je to průser a fakt mám co dělat, kdo ke mně chodí, sám ví.
Vzor… nerozumím tomu proč bych měl být jako někdo. Brát si z něj inspiraci a snažit se být jako on. Mám to nastavené takže se s nikým neporovnávám. Mám svůj vlastní styl, který si našel své zákazníky a jsem sám sobě vzorem.
Záludná otázka na kterou nerad odpovídám… Stejně ale většina klientů už ví co mám za sebou tak to sem dám ve zkratce.
Umřela mi babička kterou jsem bral víc jako Mámu než mojí vlastní mámu. Babička bohužel podlehla rakovině a matka se rozhodla si založit novou rodinu a s tetou se rozhodla byt prodat. Od té doby jsem tetu a matku neviděl a o matce vím, že má spokojenou rodinu, baráček a je šťastná.
Já skončil na 2 roky na ulici. Prošel jsem si drogami a neměl jsem co jíst. Postupně jsem se ale vyhrabal a díky tomu jsem tím kým jsem. Ničeho nelituji. Já už život vyhrál.
